Česká literatura by se svým "tvarem" dala přirovnat ke stromu: solidní a poměrně hluboké kořeny, pak zúžení v době barokní, kde se čeština začala z literatury vytrácet, a pak znovu zprvu nesmělé a později stále bohatší rozvětvování od doby obrozenecké až po současnost.
Multikulturnost českého literárního prostředí se nám už asi obnovit nepodaří. Jedno ale literatura udělat může a má: odstraňovat bariéry v lidech i mezi lidmi. A ta česká má v tomto směru na co navázat.
Česká literatura by se svým "tvarem" dala přirovnat ke stromu: solidní a poměrně hluboké kořeny, pak zúžení v době barokní, kde se čeština začala z literatury vytrácet, a pak znovu zprvu nesmělé a později stále bohatší rozvětvování od doby obrozenecké až po současnost.
Multikulturnost českého literárního prostředí se nám už asi obnovit nepodaří. Jedno ale literatura udělat může a má: odstraňovat bariéry v lidech i mezi lidmi. A ta česká má v tomto směru na co navázat.